Spisovatelé

Kulhánka nemám ráda. Nesedí mi jeho styl, nikdy jsem si nedokázala oblíbit žádnou postavu a to jsem se donutila přelouskat dvě knihy, abych v hospodě (kde se Kulhánek řeší častěji než ženský) nebyla za blba. Ale prostě ani ťuk.

Co jsem nedávno dočetla (po prakticky dvouletém shánění tištěné verze) byla Vlastní krev od Petry Neomillnerové. A dojem jediný - perfektní! Syrová fantasy, bez ohledů na nějaké morální, společenské, či estetické hodnoty. Hlavní postavy, ač někdy byly řádně slizké, prostě nešlo si nezamilovat... výtky jedině k práci korektora - zasloužil by dostat po čenichu, opravovat jen to co podtrhne Word... (no, prostě občas trochu pozměněná slova - čučela jsem na to jak sůva, než jsem si vzpoměla na svůj boj se slovy Denim - debil.